Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

"V akademickém prostředí na mě čeká ještě řada výzev," říká čerstvě jmenovaný profesor Michal Krátký

"V akademickém prostředí na mě čeká ještě řada výzev," říká čerstvě jmenovaný profesor Michal Krátký
Michal Krátký působí jako pedagog na Katedře informatiky FEI VŠB-TUO, tamtéž je proděkanem pro vědu a výzkum a do konce června 2020 pracoval také jako Senior Researcher v Centru energetických jednotek pro využití netradičních zdrojů energie. Ve čtvrtek 2. července navíc převzal v pražském Karolinu profesuru v oboru Informatika.

Na začátku července jste byl jmenován profesorem v oboru Informatika. Znamená pro vás získání  nejvyššího akademického titulu vrchol kariéry?

Získání profesorského titulu pro mě vrchol kariéry určitě neznamená, v akademickém prostředí
existují jiné výzvy. Myslím, že vrcholem kariéry je pro každého vědce kvalitní výzkum, články publikované v prestižních vědeckých časopisech, jejich citace. Z hlediska aplikovaného výzkumu je vrcholem práce na něčem, co budou lidé požívat. Pokud děláte kvalitní výzkum, souvisejí s tím i habilitační a jmenovací řízení, ale samotný titul se za vrchol kariéry spíše považovat nedá. Je mi 42 let a představa, že bych tady měl dalších 20let sedět a být vlastně po vrcholu kariéry, je zvláštní.

Chtěl už jste jako malý být informatik?

Vzpomínám si, že jsem chtěl být popelářem, později soustružníkem a zubařem. To se mi nepovedlo, tak nevím, jestli jsem byl ve svém dosavadním životě úspěšný.“ (smích)

Ani náznak počítačů. Jak jste se vlastně dostal k informatice?

Jako většina mých vrstevníků. Rodiče mi koupili osmibitový počítač, na kterém jsem hrál hry. Později jsem se na něm naučil programovat, a to už mi zůstalo. V šesté nebo sedmé třídě jsem už nepřemýšlel o jiném oboru. Trávil jsem na počítači dlouhé hodiny, nebyla už cesta zpět.

Informatika je i dnes mezi mladými velmi oblíbená. Pokud ale maturant váhá, proč by si měl vybrat zrovna váš obor?

Myslím si, že ať děláte jakýkoliv obor, musí vás hlavně bavit. Pro mě osobně je nepředstavitelné,
že bych dělal něco, co mě vůbec nebaví. Pokud se tedy v informatice cítí dobře, jsou schopni programovat nebo vymýšlet algoritmy, měli by si vybrat informatiku. Pokud se v tom ale nevidí,
mohou ji samozřejmě vystudovat, nicméně myslím, že se jí nebudou živit.

V čem jsou dnešní studenti jiní, než jste byl vy, když jste studoval?

Souhlasím, že mladí lidé jsou jiní, mají lepší technologické zázemí a sociální sítě, nicméně každý ze studentů je individualita a nejsou všichni stejní.

V mé první otázce už jsme nakousli téma výzkumu. Čemu se věnujete vy?

Pracuji na výzkumu v databázových systémech. Působím v odborné skupině Databázové systémy, kde se ve výuce snažíme studentům vysvětlit, jak fungují databázové systémy a jak s nimi mají pracovat. Učíme je také dotazovací jazyky, jako jsou SQL nebo PL/SQL, probíráme implementaci datové vrstvy informačních systémů. Snažíme se jim předat to, co budou potřebovat v praxi při vývoji informačních systémů. Pracujeme na výzkumu datových struktur, věnuji se algoritmům pro vykonávání dotazů v databázových systémech. Zní to cize, ale zabývám se v podstatě tím, co se skrývá uvnitř databázových systémů, bez ladění efektivity provádění dotazů by byly velmi pomalé a člověka – uživatele by pak práce s nimi příliš nebavila.

V dnešní době používáme počítače, máme superpočítače, takovým malým počítačem je i mobilní telefon. Pracujeme s umělou inteligencí. Máme z hlediska informačních technologií ještě kam růst?

Šéf amerického patentového ústavu v polovině 19. století prohlásil, že je nutné patentový úřad zrušit, protože vše už bylo vymyšleno a vynalezeno a nic nového nepřijde. A vidíte, kde jsme teď – myslím, že se informatika bude měnit, bude jiná, předpokládám, že nastoupí nové výpočetní modely, takže je pořád kam růst.

Co máte na svém oboru, informatice, nejraději?

Jsem moc rád, že databázové systémy, které studenty učím, potom najdou v praxi. Jsem rád, že zkoumám věci, které jsou nové, líbí se mi, když zrychlíme nějaký algoritmus pro vykonávání dotazu,byť to zrychlení je pro běžného člověka velmi malé. Baví mě obě stránky, výuka i výzkum. Doplňuje se to.

Působíte jako senior researcher v Centru energetických jednotek pro využití netradičních zdrojů energie, jste také proděkan pro vědu a výzkum na Fakultě elektrotechniky a informatiky, v neposlední řadě pak pedagog. Čemu se věnujete, když zrovna nepracujete? Jak odpočíváte?

Věnuji se rodině, práci na domě. A když si chci odpočinout,a zbyde mi čas, rád sportuji.

Vloženo: 10. 11. 2020
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět