Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Vědci z Fakulty elektrotechniky VŠB-TUO měří s pomocí umělé inteligence aktivitu žaludku

Vědci z Fakulty elektrotechniky VŠB-TUO měří s pomocí umělé inteligence aktivitu žaludku
Elektrogastrografie je sto let stará metoda snímání elektrické aktivity žaludku, která ale kvůli vysoké náročnosti měření často končívala neúspěchem. V dnešní době ale existují dostatečně přesné přístroje a mnohem větší možnosti filtrace měřených signálů, proto je zájem o vývoj této metody v posledních letech vysoký. Podílejí se na něm i vědci z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava.

V rámci výzkumu se vědci z Katedry kybernetiky a biomedicínského inženýrství FEI VŠB-TUO zabývají definicí standardní metodiky měření elektrické aktivity, která by mohla najít uplatnění v klinické praxi jako preventivní neinvazivní vyšetření žaludku a ve spojení s navrhovanými systémy vyhodnocení by podpořila rozhodování lékaře v ohledu stanovení diagnózy.

V minulosti bylo technicky velmi obtížné signály elektrické aktivity žaludku měřit, a to zejména proto, že napětí elektrických projevů žaludku je tisíckrát menší než například elektrická aktivita srdce. I proto tato metoda nenalezla uplatnění v klinické praxi, a to i přes to, že může nahradit některé invazivnější diagnostické metody, mezi něž se řadí například gastroskopie. Metoda elektrogastrografie by mohla přinést snadnou formu diagnostiky ve formě preventivních prohlídek, které by mohly odhalit různá onemocnění žaludku v lépe léčitelné fázi.

A jak to celé funguje? Žaludek zpracovává potravu a generuje tak elektrický signál, který přístroj pomocí elektrod zaznamenává. Data pak vědci pomocí matematických modelů a softwarových algoritmů zpracovávají. Samotné vyšetření trvá přibližně hodinu a většinou probíhá ráno. Požadavkem je, že minimálně šest hodin před samotným měřením pacient nesmí jíst. „Měří se deset minut na lačno, pak se pacient nají, chvilku se počká, až žaludek zareaguje. Další měření pak probíhá po jídle, trvá třicet minut,“ vysvětlují řešitelé projektu, Martin Augustynek a David Oczka. Navržená metodika měření může poskytnout jednotnou metodu pro snímání elektrické aktivity žaludku kdekoliv na světě. Výsledky vyšetření jsou pak ze softwaru dostupné okamžitě a slouží lékařům jako podpůrná informace, pomocí které pak lékař určí diagnózu. Důležitá je ale i rodinná anamnéza a prostředí, ve kterém se člověk pohybuje.

Projekt chtějí vědci i nadále rozvíjet. „Nově se budeme zaměřovat na celodenní měření, které má velký potenciál,“ vysvětluje David Oczka. Krom toho chystají i rozšíření portfolia diagnostikovaných onemocnění žaludku. Testování měření probíhalo na skupině zdravých dobrovolníků, je ale třeba tuto skupinu rozšířit a diagnostiku zpřesnit. Na projektu pracují s Fakultní nemocnicí Ostrava a Lékařskou fakultou Ostravské univerzity. Metoda najde uplatnění nejen v gastroenterologii, ale i dalších oborech, jako je například obezitologie.

Vloženo: 7. 9. 2021
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět