Název projektu
Diagnostika, charakterizace a modelování vybraných materiálů a jejich fyzikálních vlastností IV
Kód
SP2024/016
Řešitel
Období řešení projektu
01. 01. 2024 - 31. 12. 2024
Předmět výzkumu
V rámci řešení budeme studovat senzory různých fyzikálních veličin - indexu lomu, vlhkosti, teploty,
atd. s využitím rezonance povrchových vln, které budou zahrnovat jak plazmonové (SPR), tak
Blochovy povrchové vlny (BSW), resp. vlny zesílené v rezonátorech (REW). Aplikace SPR budou
studovány v jednoduchých či mřížkových fotonických strukturách, resp. aplikace BSW a REW budou
studovány v systémech jednorozměrných fotonických krystalů (1DPhCs).
Nejprve se soustředíme na multivrstevnatou fotonickou strukturu s tenkou vrstvou Ag, kterou
budeme studovat v úhlové oblasti a budeme ji optimalizovat s cílem nalezení co největší citlivosti na
kapalné analyty v Kretschmannově uspořádání. Dále bude analýza rozšířena o mřížkovou fotonickou
strukturu a budou určeny její optimální parametry pro realizaci senzorů plynných analytů.
Řešení se bude dále týkat senzorů využívajících BSW a REW v systémech 1DPhCs, které budou
zahrnovat soustavu mnoha dielektrických vrstev se senzoricky citlivou poslední vrstvou. Bude
teoreticky analyzován vliv teploty a výsledky budou ověřovány při realizaci příslušného senzoru.
Navíc bude analýza rozšířena o senzory REW pracující při kolmém dopadu a předpokládá se jejich
využití v senzorech vlhkosti.
Členové řešitelského týmu
prof. Ing. Ondřej Životský, Ph.D.
Ing. Michal Gryga, Ph.D.
Doc. Dr. RNDr. Petr Alexa
Bc. Vojtěch Trecha
Bc. Vojtěch Slaný
Ing. Jakub Chylek
Bc. Michael Němeček
Ing. Dušan Poklop
Bc. David Kuča
Ing. Ondřej Harkut
Ing. Adam Štefek
Bc. Petr Pětroš
Bc. Jakub Gřunděl
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)
Cílem navrženého projektu je na základě teoretických rozborů a experimentální práce přispět k
dalšímu zvyšování efektivity a kvality dezintegrace materiálů abrazivním vodním paprskem (AWJ).
Současná snaha je pomoci řešit problematiku soustružení a frézování materiálů, které jsou klasickým
způsobem prakticky neobrobitelné, nebo je jejich klasické obrábění velkou zátěží z hlediska ekologie
a ochrany zdraví. V těchto ohledech je AWJ výhodný, ale na rozdíl od klasických obráběcích nástrojů
může díky flexibilitě toku snadno měnit trajektorii při průchodu materiálem. Nejistota určení
konečných rozměrů obrobku proto zpravidla není menší než ±10%. Možnost cíleného ovlivnění
trajektorie paprsku při průchodu materiálem je tak jednou z priorit dalšího zkvalitnění tohoto
nástroje