Více než 150 zástupců firem, akademie, veřejné správy i inovačních organizací se ve čtvrtek 14. května sešlo v prostorách CPIT TL3 v Ostravě na konferenci United by Innovation – Den otevřených dveří pro Průmysl 4.0. Akci společně uspořádaly Národní centrum Průmyslu 4.0 a VŠB – Technická univerzita Ostrava. Po předchozích ročnících v Praze a Brně se letos poprvé událost uskutečnila v Ostravě, která se stále výrazněji profiluje jako centrum technologických inovací a moderního průmyslu.

Představené výstupy a diskuse jasně ukázaly, že spolupráce mezi výzkumem a průmyslem dnes nevzniká izolovaně v jednotlivých regionech, ale v propojeném ekosystému napříč Českem, který výrazně pomáhá formovat i Národní centrum Průmyslu 4.0. Významnou roli v něm hraje osa testbedů propojující RICAIP Testbed Praha, RICAIP Testbed Brno a ostravský testbed CPIT TL3. Právě tato síť výzkumných infrastruktur dnes vytváří podmínky pro rychlejší zavádění inovací do českých podniků a přináší firmám možnost testovat nové technologie v reálném provozu.

Účastníky konference pozdravil a podpořil také rektor VŠB-TUO Igor Ivan, který zdůraznil význam dlouhodobé spolupráce univerzity s průmyslovými partnery a roli Ostravy jako regionu, který se úspěšně transformuje z tradiční průmyslové oblasti na centrum pokročilých technologií. Vedle špičkové infrastruktury se zde dnes rozvíjejí projekty zaměřené na umělou inteligenci, superpočítačové výpočty, autonomní mobilitu i digitalizaci výroby.

Stěžejní část dopoledního programu tvořila strategická panelová diskuse, která nabídla mimořádně široký pohled na budoucnost českého průmyslu. Vystoupili v ní Radek Martinek, děkan FEI VŠB-

 TUO, Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens ČR, Adéla Hradilová, předsedkyně představenstva MSIC, Šárka Šimoňáková, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje a David Navrátil, hlavní analytik České spořitelny. Diskuse propojila perspektivu ekonomiky, průmyslu, veřejné správy, regionálního inovačního prostředí i akademicko-průmyslové spolupráce.

 Jedním z hlavních závěrů panelu bylo, že nejistota se stává novým normálem, se kterým se firmy musí naučit dlouhodobě pracovat. Geopolitické změny, narušení dodavatelských řetězců, energetická nestabilita i rychlý nástup umělé inteligence mění pravidla podnikání. Zaznělo, že konkurenceschopnost už dnes nestojí jen na technologiích samotných, ale především na schopnosti firem měnit vlastní způsob uvažování — od pasivní adaptace ke schopnosti aktivně utvářet změnu. Klíčová je také připravenost zaměstnanců, vzdělávání a humanocentrický přístup, který dokáže technologickou transformaci propojit s potřebami lidí.

 Praktický rozměr celé akce podtrhl druhý blok programu věnovaný testbedům a konkrétním výsledkům spolupráce s firmami. Účastníci měli možnost nahlédnout prostřednictvím komentovaných videovstupů do testbedů v Praze i Brně a současně se seznámit s konkrétními příklady využití technologií, jako jsou digitální dvojčata, velké jazykové modely nebo AI pro fyzický svět. Prezentovaná řešení vznikla ve spolupráci s firmami i díky podpoře projektů jako je AI-MATTERS.

 Součástí programu byly také komentované prohlídky laboratoří. Hosté navštívili pracoviště Smart Factory, HealthLab, Mobility Lab a Protolab, kde mohli vidět moderní technologie v reálném provozu — od robotizované výroby přes autonomní mobilitu až po vývoj zdravotnických a asistivních systémů.

Odpolední část patřila partnerům Národního centra Průmyslu 4.0 a prezentaci konkrétních průmyslových případových studií. Své zkušenosti a řešení představily společnosti Siemens, SICK, DEL, PHARIS, Adeon, Conteg, DEPRAG, Prima Bilavčík, MURRELEKTRONIK, QPAG a další. Veletrh inovací se stánky partnerů doplnil networking, expertní konzultace a možnost absolvovat DigiAudit, který pomáhá malým a středním podnikům identifikovat příležitosti digitalizace s největším dopadem na jejich byznys.

 Kapacita prostoru byla zcela naplněna — akce se zúčastnilo 150 hostů, což potvrdilo rostoucí zájem firem o praktické využití technologií Průmyslu 4.0 i o spolupráci s výzkumnou infrastrukturou. Ostravský ročník tak ukázal, že propojení firem, univerzit a veřejné správy může vytvářet konkrétní výsledky a že právě regiony s průmyslovou tradicí mají potenciál stát se tahouny nové technologické transformace českého průmyslu.