Absolventi jsou připravováni jako elektrotechničtí bakaláři se znalostmi řídicí, informační a měřicí techniky. Základem jsou znalosti matematiky, fyziky, elektrotechniky a technické kybernetiky. Na ty navazují odborné a praktické znalosti ze slaboproudé i silnoproudé elektroniky a zejména mikroprocesorové techniky, počítačové techniky používané v řídicích, informačních a měřicích systémech. Absolvent bakalář je tedy kvalifikačně připraven jako komplexně vzdělaný elektrotechnický odborník, který dokáže působit zejména v oblasti automatizace, řídicích, informačních a měřicích systémů. Dokáže řešit úlohy týkající se hardwaru i softwaru těchto systémů. Ovládá rovněž základy projektování těchto systémů. Vzhledem k šíři a praktickému zaměření oboru se dokážou absolventi dobře orientovat i v příbuzných oborech, jako sdělovací technika, všeobecné informační technologie, mikroelekronika apod.

V rámci studia programu je kladen důraz na to, aby absolventi byli vybaveni odbornými znalostmi, ihned použitelnými v praxi - dobrým teoretickým základem a maximem praktických zkušeností.

Absolvent je elektrotechnický bakalář, který po absolvování studia ovládá následující dovednosti:

• Všeobecné technické základy - matematiku, fyziku, elektrotechniku.
• Teoretické základy oboru - měření, kybernetiku, signály, elektroniku.
• Návrh, realizaci, údržbu průmyslových řídicích systémů. V rámci této oblasti student aplikuje prostředky průmyslové automatizace a robotiky pro řízení výrobních linek, strojů a procesů.
• Návrh, realizaci, údržbu vestavěných řídicích systémů. V rámci této oblasti student navrhuje elektronické systémy na bázi mikrokontrolerů, mikroprocesorů, vyvíjí jejich softwarové vybavení a nasazuje je v různých typech aplikací.
• Návrh, realizaci, údržbu měřicích systémů, senzory a testování. V rámci těchto oblastí student aplikuje metody a prostředky měření elektrických i neelektrických veličin, vyvíjí systémy na bázi virtuální instrumentace, zabývá se zpracováním signálů z měření.

Tyto znalosti a dovednosti jsou v dnešní době na trhu práce velmi žádané, protože jsou klíčové pro zajištění digitalizace výroby, což je nejvýraznější trend v současném průmyslu. Absolventi tak získají odbornou způsobilost pro uplatnění v celé řadě firem, jak inženýrských, které se vyvíjejí a dodávají automatizaci, měřicí systémy, vestavěnou elektroniku, tak ve výrobních, kde je potřebné řešit údržbu, digitalizaci procesu výroby apod.

Uplatnitelnost absolventů na trhu práce je výborná. Počet absolventů v současné době nedokáže pokrýt požadavky firem.

Absolventi působí zejména v oblasti automatizace, řídicích, informačních a měřicích systémů. Dokáží řešit úlohy týkající se hardwaru i softwaru těchto systémů, ovládají rovněž základy projektování těchto systémů. Absolventi nacházejí uplatnění při vývoji, projektování a realizaci těchto systémů, při jejich zavádění do praxe i v jejich údržbě. Mimo průmysl se uplatňují v oblasti služeb, dopravě a dalších.

Typickými zaměstnavateli absolventů programu jsou:

• Firmy, zabývající se inženýrskou činností v oblasti automatizace, měření, vývojem vestavěných elektronických systémů.
• Firmy zabývající se strojírenskou výrobou, produkcí elektronických výrobků, působících v oblasti metalurgií a mnoha dalších, kde je nutné řešit automatizaci a digitalizaci výroby.
• Vzhledem k tomu, že obor je poměrně široký a kombinuje znalosti elektrotechniky a informatiky, absolventi nacházejí často uplatnění i ve společnostech zabývajícími se informačními technologiemi, komunikačními technologiemi apod.

Typické pracovní pozice jsou následující:

• Programátor průmyslových řídicích systémů.
• Projektant měření a regulace, automatizovaných systémů řízení.
• Vývojář HW vestavěných systémů.
• Vývojář SW vestavěných systémů.
• Pracovník pro testování elektronických systémů.
• Pracovník údržby automatizovaných výrobních systémů.
• Programátor HMI/SCADA systémů.
• Pracovník zabývající se měřením a sběrem dat.

Bakalářské studium je 3 leté. V průběhu každého akademického roku musí student získat min 60 kreditů, celkem 180 kreditů během celého bakalářského studia.
Studijní zátěž je rozložena rovnoměrně. Během každého semestru student získá přibližně 30 kreditů v rámci povinných a povinně volitelných předmětů. V posledním ročníku je studijní zátěž snížena tak, aby se studenti mohli dostatečně věnovat své závěrečné práci.
Student má možnost absolvování také volitelných předmětů, které zapisují dle svých preferencí, aby si doplnili požadovaný počet kreditů v jednotlivých semestrech/ročnících.

Během tříletého studia student absolvuje:

• Předměty společného elektrotechnického základu - v prvním ročníku.
• Odborné technické předměty - v nich se již studenti profilují od druhého ročníku. Jsou to předměty poviné i volitelné, kterými se programy odlišují.

Státní závěrečná zkouška má tři části:

• Obhajoba bakalářské práce.
• Zkouška z předmětu Kybernetika zahrnuje okruhy především z oblasti kybernetiky a dalších souvisejících předmětů teoretického základu.
• Zkouška z předmětu Řídicí a informační systémy zahrnuje okruhy znalosti ze základních aplikačních oblastí studijního programu, základních předmětů profilujícího základu.

Absolventi bakalářského studijního programu Řídicí a informační systémy mohou pokračovat ve studiu na navazujícím magisterském programu Řídicí a informační systémy, který přímo na bakalářský obor navazuje. Dále mohou studenti pokračovat v doktorském studijním programu Kybernetika.

prof. Ing. Petr Bilík, Ph.D.

Garantuje

• v bakalářském studiu – 3 předměty v jazyce českém i anglickém
• v navazujícím studiu – 2 předměty v jazyce českém i anglickém
• v doktorském studiu – 2 předměty v jazyce českém i anglickém