Jak jste se o stáži dozvěděl?
Byla to úplná náhoda. V prváku jsem začal přemýšlet, že bych chtěl zkusit nějakou stáž. Původně jsem uvažoval o Microsoftu, ale pak jsem mluvil s panem doktorem Gaurou, který mi řekl, že existuje možnost vyjet na stáž do CERNu. Bavili jsme se o tom ve čtvrtek, deadline přihlášek byl hned v pondělí ve 12 hodin. Tak jsem to zkusil a v pondělí ráno jsme spolu sepsali doporučení a odeslal jsem přihlášku doslova na poslední chvíli. Dlouho se nic nedělo. Až pak přišlo tzv. offline interview, kdy se nahráváte, jak odpovídáte na otázky. Potom se začínají ozývat konkrétní týmy, které vybírají stážisty podle své potřeby. Mně se ozvalo šest týmů a tři mi nabídly místo. Vybral jsem si Business Computing Department.
Můžete pospat první pocity z CERNu?
Přiznám se, že trochu šok. Přiletěl jsem večer do cizího města, hostel v areálu byl plný, proto jsem si hledal ubytování mimo areál, taxametr běžel, všechno bylo nové. Ale hned druhý den byla akce pro nováčky, kde jsme se všichni seznámili, a postupně to všechno začalo dávat smysl. Co mě určitě překvapilo, byl samotný CERN. Čekal jsem supermoderní sci-fi komplex, ale realita je spíš mix moderny a historie. Spousta systémů tam běží desítky let a stále fungují. Má to všechno velké kouzlo. Zaujalo mě, že stálých zaměstnanců je jen 2 300, zbytek tvoří převážně studenti a hostující vědci.
Co konkrétně jste měl na starosti?
Byl jsem součástí HR týmu v rámci Business Computingu. Vyvíjeli jsme software pro interní systémy CERNu, což zahrnuje elektronickou dokumentaci, databáze, HR nástroje a hiring systémy. Denně jsme měli přes 17 000 uživatelů, takže jen malá chyba mohla ovlivnit obrovské množství lidí. Byla to velká zodpovědnost a v týmu mi hned od začátku důvěřovali. Nedávali mi žádné zkušební úkoly, ale reálné úlohy v ostrém provozu. Věděli, že jsem student, ale věřili, že to zvládnu. A to vás motivuje být lepší. Dostal jsem možnost testovat nové věci, zapojit se do týmových projektů i prezentovat naši práci před celým oddělením.
Jak vypadal váš běžný den?
Bydlel jsem na francouzské straně, do práce jsem jezdil na kole přes hranici. Cesta trvala asi 12 minut a když bylo hezky, viděl jsem v dálce Mont Blanc. V práci jsme měli standupy, tasky, pracovalo se agilně. Po obědě jsme si dávali kafe venku na terase. Ten život tam byl opravdu příjemný.
Odkud byli lidé z vašeho týmu?
V týmu jsme byli z celého světa – Španělé, Řekyně, Novozélanďan, Němec, Belgičanka. To bylo na tom nejlepší. Angličtina se každým dnem posouvá úplně jinam. Bydlel jsem s Indem, se kterým jsme se hodně spřátelili, i když ze začátku jsme měli komunikační neshody a nechápali navzájem svůj humor. Vtipy nám musel zpočátku překládat kolega z Nového Zélandu a po pár týdnech jsme všichni byli na jedné vlně.
Co vás nejvíce bavilo?
Asi ta kombinace všeho. Práce, která dávala smysl. Kolektiv, kde to fungovalo. A prostředí, které ti dovolilo dýchat. Jezero, hory, lezení, výlety do Chamonix... Navíc CERN podporuje sebevzdělávání, takže jsme měli skupiny, kde jsme řešili třeba UI trendy nebo experimentovali s AI asistenty. Měli jsme hackathony i prezentace.
A které chvíle byly nejtěžší?
Začátek byl těžký hlavně kvůli ubytování. Všechno si musíte zařídit sami a levné bydlení je problém. Nicméně po měsíci jsem dostal první plat, a ještě mi přispěli na cestu, takže jsem ze svého investoval jen ze začátku a později se mi vše rychle vrátilo. Během roku jsem se stěhoval třikrát. Ale jinak to byl jeden z nejlepších roků v životě.
V čem byl největší přínos stáže?
Dala mi odvahu. Angličtinu. Klid. Jistotu, že i když něco vypadá velké a těžké, dá se to zvládnout. Ostatním studentům bych poradil, ať se nebojí a chytnou se výzev. Zahraniční pobyt nebo stáž jsou zkušenosti, které vám změní život. Nemusíte být nejlepší v ročníku, abyste mohli vyjet. Jde o to mít chuť a trochu odvahy.
O podmínkách stáže se dozvíte víc na https://careers.smartrecruiters.com/CERN/students.